Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Veterinární ordinace Canife

Torze žaludku

Očkování (aby nenastaly problémy).


Vakcinací rozumíme cílené vpravení částeček původců nemoci do organismu z důvodu provokace imunitního systému k tvorbě ochranných protilátek a paměťových buněk. Očkovací látka obsahuje oslabeného nebo mrtvého původce závažného onemocnění případně pouze jeho část. Paměťové buňky jsou buňky imunitního systému, které jsou schopné rozpoznat cizorodé částice nemoci (antigeny) a ihned na ně reagovat tvorbou obranných protilátek.

Všichni savci, včetně člověka, ihned po narození získají první ochranné protilátky od matky sáním mléka (kolostra). Tyto mateřské protilátky chrání mládě po dobu prvních týdnů života (u kotěte a štěněte se jedná o prvních 4 - 6 (8) týdnů). V době, kdy se předpokládá nízká hladina kolostrálních protilátek, začíná mladičký imunitní systém fungovat samostatně a mělo by se začít s aktivní imunizací.

Dříve se mláďata očkovala již v 6. týdnu věku, s předpokladem výraznější tvorby protilátek při revakcinaci v 9. týdnu. Časné očkování v 6. týdnu má za úkol „pouze“ připravit imunitní systém k výraznějšímu výkonu, rozhodně však ještě nechrání proti nemoci.

Dnes víme, že je lepší s prvním očkováním počkat až na 8.-9. týden věku. Imunitní systém je vyzrálejší a zátěž pro mládě výrazně menší.


vakcinační schéma u psů

U štěňat se ve stáří 8-9 -ti týdnů podá kombinovaná vakcína proti parvoviróze, psince, infekční hepatitidě a leptospiróze. Tyto nemoci se přeočkují ve stáří 12. (16. týdnu věku). Vzteklina se očkuje až od ukončeného 3-tího měsíce, bez revakcinace. Kombinovaná vakcína těchto infekčních nemocí se přeočkovává v roce života zvířete a potom pravidelně v ročních intervalech (pravděpodobně bude v blízké budoucnosti schválena vakcína proti psince, parvoviróze a infekční hepatitidě s 3-letou ochranou dobou). V současné době již některé vakcíny proti vzteklině chrání organismus tři roky a každoroční revakcinace vztekliny těmito očkovacími látkami je nutná pouze v případě cestování do zahraničí z legislativních důvodů.


vakcinační schéma u koček

U koťat, podobně jako u štěňat, začínáme s vakcinací v 8.-9. týdnu života. Aplikujeme kombinovanou vakcínu proti kaliciviróze, panleukopénii a herpesviróze. Tyto infekční nemoci přeočkujeme ve věku 12-ti týdnů a potom v roce života s každoroční revakcinací. Vzteklina se očkuje od 3-tího měsíce věku. V současnosti jsou v České republice registrovány očkovací látky proti vzteklině z dvouletou ochranou dobou.


nadstandartní očkování pro psy a kočky

Jako nadstandartní vakcinaci chápeme vakcíny, které jsou na trhu dostupné, ale neočkují se běžně u každého jedince. Z psích vakcín je to vakcína proti tetanu, borelióze a psincovému kašli. Vakcínu proti tetanu je možno aplikovat po 3-tím měsíci života a doporučuje se u zvířat vysoce pracovně vytížených (u záchranářských psů).

Vakcína proti borelióze se aplikuje taktéž po 3-tím měsíci života, její přínos je však stále předmětem klinických studií. Vakcína proti psincovému kašli se může aplikovat po 3-tím měsíci života v podobě lokální formy nakapáním vakcíny na sliznici nosu. Tato vakcinace však navodí formu jen lokální a dosti slabé imunity, čili její význam je sporný. Boreliózu, psincový kašel běžně neočkuji! Z kočičích vakcín se jedná o vakcinaci proti leukémii a infekční peritonitidě. Vakcína proti kočičí leukemii je dle mého názoru rozhodně velice prospěšná, dá se provádět i v chovech napadených původci leukemie u zdravých jedinců, jelikož zvyšuje sílu imunitní odpovědi a přežitelnost zvířat. Neočkuje se paušálně pouze z důvodů cenových. Před prvním očkováním je nutné kotě otestovat, zdali se již virus v těle neuhnízdil. Tuto vakcínu doporučuji! Naproti tomu vakcína proti infekční peritonitidě(FIP) je sporná svým efektem a v dnešní době se od ní ustupuje. Důvodem je patogeneze vzniku onemocnění, které není klasicky infekční, ale vzniká v organismu „vyvolených“ jedinců mutací běžného koronavirového onemocnění. Pomáhá ale při chovatelském ozdravení, kdy chceme koronavirus vyloučit z chovu.


zásady vakcinace a nežádoucí reakce

Mezi nejdůležitější zásady patří očkovat vždy zvíře zdravé a řádně odčervené. Také feny se neočkují v době hárání, jelikož vlivem hormonů je jejich imunitní systém dočasně oslaben. Po každé vakcinaci se můžeme setkat s nežádoucími účinky, ovšem procento výskytu těchto vedlejších účinků v porovnání s benefitem vakcinace je mizivé. Mezi nejčastější vedlejší účinky vakcinace patří bulka a bolestivost v místě vpichu vakcíny, dále zvýšená teplota, snížená chuť do jídla, únava, slabý průjem. Vše popsané by mělo během 2 dnů spontánně vymizet. Mezi akutní reakce po očkování, spojené s neadekvátní odezvou imunitního systému patří otok víček a pysků. Toto poznáme dle neklidu zvířete a otírání hlavy o podlahu či koberec, případně se projeví celotělová kopřivka s ostrůvkovitě vzpřímenou srstí různě po těle. Příznaky nastupují obvykle do 1 - 5 hodin po očkování a pokud dojde k rozvinutí kopřivky, je lepší vyhledat veterináře. Zcela vyjímečně se můžeme po vakcinaci setkat s anafylaktickým šokem končícím smrtí zvířete.


 

MVDr Kateřina Fialová Lipnerová

TOPlist